Plovoucí rostlinky v akváriu

V dnešním článku, jak už nadpis napovídá, se budu zabývat plovoucími rostlinami. Rád bych vyzdvihl pozitiva, která s sebou přinášejí do našich nádrží, zejména dobrými pomocníky jsou pak v akváriích bez techniky. Proč? Tak to si povíme v následujících několika odstavcích.

Plovoucích rostlin je poměrně veliké množství druhů a nabízí se více možností, díky kterým je můžeme kategorizovat. Já osobně preferuji rozdělení plovoucích rostlinek na ty, které jsou vhodné do akvária a na ty, které se naopak hodí spíše ven do jezírka. Přestože mnohé akvarijní plovoucí rostlinky je možné pěstovat převážně přes teplou sezónu také v jezírkách, naopak to už jde s obtížemi převážně kvůli nárokům na prostor jezírkových plovouček. Díky tomu, že jsou plovoucí rostlinky velkou částí svého objemu nad vodní hladinou je třeba brát na zřetel, že plovoucí rostlinky, byť jich je v akváriu mnoho, se v podstatě nepodílejí na tvorbě kyslíku v nádrži. Navíc k tomu mohou pohlcovat světlo dopadající do akvária a tím tak ještě více snížit tvorbu kyslíku, který by jinak produkovaly další akvarijní rostlinky. Pokud tedy máte akvárium s převážně plovoucími rostlinkami a myslíte si, že kyslíku musí být v nádrži vždy dostatek, nemusí tomu tak ve skutečnosti být, obzvlášť jedná-li se o přerybněnou nádrž.

V případě přerybněné nádrže jsou ovšem skvělými pomocníky v odebírání přebytečných živin a dusíku, který se ve vodním sloupci hromadí, a to ať už z výkalů ryb, nezkonzumovaného krmení nebo z rozkládajících se částí rostlin. Různé druhy plovoucích rostlin odebírají různé množství těchto přebytečných živin z akvária, ovšem všeobecně lze říci, že v porovnání s plně submerzními rostlinkami (rostlinky, které jsou plně přizpůsobeny životu pod vodou) jsou mnohem lepšími konzumenty živin z vodního sloupce. Při pohledu na jejich často velmi rozvinutý kořenový systém se není čemu divit, výjimkou může být snad jedině Lemna minor, mnozí jej znají pouze jako okřehek. Je to drobná rostlinka s velice jednoduchým kořenovým systémem. Kořen je zastoupen jediným nevětveným šlahounem, který je zhruba centimetr dlouhý. Není proto divu, že nadbytečných živin nespotřebuje z vodního sloupce tolik, jako to dokáže například Limnobium nebo Pistia, jejichž kořenový systém je o poznání větší a rozvinutější.

Přestože okřehek neodebírá vysoké množství živin z vodního sloupce, nedá se mu upřít další z velkých výhod plovoucích rostlin. Akvarista díky plovoucím rostlinám dokáže regulovat množství světla dopadajícího do akvária a vytvořit tak vhodná zastíněná místa, ve kterých se budou ryby cítit dobře a bezpečně. V případě, že se jedná o druhy rostlin s rozvinutějšími kořenovými systémy se dá předpokládat, že právě tato místa budou velmi vyhledávána potěrem ryb, který se ve spleti kořenů uchrání před ostatními hladovými obyvateli akvária. Také labyrintky ocení, když jim v akváriu vytvoříte příhodné podmínky pro stavbu pěnových hnízd, která budou moci mezi plovoucími rostlinkami stavět a opečovávat.

Pokud Vás v akváriu trápí řasy, častou radou bývá přistínění akvária. Jde o to, že řada druhů řas se vyskytuje v nádržích, ve kterých je nedostatek CO2. Nedostatek CO2 se často vyskytuje ve velmi osvětlených nádržích, a právě díky plovoucím rostlinám můžeme tento problém začít řešit. Vedle toho, že absorbují část vyzařovaného světla nás zbavují také přebytečných makroživin z vodního sloupce jako jsou fosfáty, dusičnany a amoniaku, který je považován za jednu z možných příčin růstu řas v akváriích. Problematika řas v akváriu si ale jistě zaslouží svůj samostatný článek, a proto si myslím, že pro potřeby tohoto článku se již dále rozepisovat nemusím.

Pokud chci přistínit pouze určitou část akvária nebo pokud naopak potřebuji ponechat určitou část vodní hladiny nepokrytou aby jí mohlo pronikat světlo do nižších pater, využiju k tomu kus transparentní vzduchovací hadičky. Z mého pohledu se jedná o velmi efektivní a levné řešení, které je navíc jednoduché na provedení. Stačí ustřihnout požadovanou délku hadičky, jeden konec dostatečně nahřát nad plamenem tak, aby nedošlo k zakouření hadičky a následně stačí druhý konec, který zůstal pevný zasunout dostatečně hluboko do konce, který jsme si zahřáli. Vznikne nám tak plovoucí "ohrádka" do které buď nashromážníme potřebné plovoučky tak, jak můžete vidět na obrázku níže nebo můžete využít druhou variantu a to, že ze vzniklé ohrádky vytyčíme prostor, ve kterém se nebudou nacházet žádné plovoucí rostlinky a bude tak zajištěn dostatečný průnik světla do nádrže. Druhá možnost je zachycena na obrázku výše.

Plovoucí rostlinky jsou většinou nenáročné a zároveň rychle rostoucí. Přestože pěstování plovoucích rostlin nebývá problematické, občas se v diskuzních fórech vyskytne dotaz, který směřuje právě ke špatně prosperujícím plovoucím rostlinám. Ze své dosavadní zkušenosti mám pro vás připraveno několik postřehů:

Plovoucí rostlinky nerady silný proud. Kořeny plovoucích rostlin jsou poměrně náchylné na zlomení (obzvláště Pistia), pokud tedy umístíte plovoucí rostlinky do akvária se silným prouděním a nedaří se jim, hledal bych problém právě v silném proudu a snažil se vývod filtru přiškrtit nebo rostlinky umístit do takového místa v akváriu, kde proudění není tak silné.

Plovoucí rostlinky nerady vysokou vzdušnou vlhkost. Musím přiznat, že jsem měl akvária s krycími skly, ve kterých se mi plovoucí rostlinky přímo dotýkaly skel a prosperovaly poměrně dobře. Ovšem v porovnání s akvárii bez krycích skel byly listy těchto rostlinek nevzhledné a nedorůstaly se takových rozměrů. Nejlépe mi tedy prosperují v nádržích bez krycích skel, kde mají prostor pro svůj růst a kde není tak vysoká vzdušná vlhkost.

Plovoucí rostlinky mají rády světlo. Nepředpokládám, že by to měl být problém mnohých z vás, protože plovoucí rostlinky jsou ze všech rostlin nejblíže ke zdroji osvětlení. Jsem si ale jistý, že se mezi vámi najdou tací, kteří nepoužívají žádné umělé osvětlení a pro své akvárium bez starostí využívají sílu a krásu denního světla, tak jako to u některých nádrží dělám já. Ovšem i denní světlo má své limity, a přestože do vašeho pokoje přes léto dopadá velké množství světla a rostlinky prosperují, tak v zimních měsících, kdy je světla všeobecně méně tomu tak být nemusí. Rostlinky mohou strádat, listy se začínají rozpadat, nově rostoucí listy jsou menší a menší. V takovém případě bych uvažoval nad variantou přisvícení, neboť jak se již píše na začátku odstavce, plovoucí rostlinky mají rády světlo.

Rozpadající se listy a růst menších nových listů nemusí mít za příčinu pouze nedostatek světla. Občas se stane, že v akváriu není jednoduše dostatek živin. Často tento jev pozoruji u nově založených nádrží, kdy v počátcích se plovoučkám daří na výbornou - rychle rostou, množí se, ale po čase přijde zlom a vy začnete pozorovat, že se jim najednou dařit přestává. Listy jsou deformované, menší a rozpadají se. Má teorie je taková, že v počátcích při zakládání akvária je ve vodním sloupci živin dostatek. Tyto živiny dokáží plovoucí rostliny rychle zužitkovat až se následně přemnoží a zdroj živin jim prostě dojde. Chvíli totiž trvá, než se v nově založené nádrži nastartují rozkladné procesy, které zapříčiní tvorbu nových živin pro rostlinky. V prvních dnech si také nepořídíte veškeré osazenstvo akvária, a proto je také limitován přísun živin z krmiva a výkalů. Rád proto využívám levatky, které jsou vždy prvními obyvateli mých akvárií a které se již od prvních dní podílejí na nastartování rozkladných procesů v akváriu (zároveň působí jako prevence v boji proti řasám a různým povlakům, které se v akváriích vyskytují v jeho začátcích).

Množství plovoucích rostlin na hladině si každý samozřejmě určí sám, podle svých potřeb. Mě se dlouhodobě osvědčilo pravidlo jedné třetiny hladiny. To znamená, že nechávám jednu třetinu hladiny nádrže zarostlou plovoucími rostlinkami a zbylé 2/3 se snažím udržovat čisté, neboť v akváriích pěstuji také velké množství jiných rostlinek, které by se ke světlu jinak dostaly jen stěží a které jej také potřebují. Je jasné, že jde o pouhý odhad a že množství plovoucích rostlinek na hladině se díky jejich rychlému růstu a množení udržuje obtížně. Ve chvíli, kdy vidím, že je plovoucích rostlinek v akváriu více, než kolik bych si představoval, tak jednoduše část z nich proberu a případně pošlu někomu dál. V takovou chvíli vyřazuji převážně staré kousky, aby vytvořily místo pro nově rostoucí omladinu. Zároveň také zastřihávám kořeny plovouček na zhruba 5 cm délku. To je tak akorát, aby rostlinka zvládla bez problému přijímat další živiny a aby takové kořeny poskytly dostatečný úkryt pro většinu ryb. Zároveň tak trochu zabráním nadměrnému čerpání živin z vody. Pokud necháte plovoucí rostlinky zakořenit, často se vám odvděčí zajímavými květy. Nejsnáze květe limnobium, které má také výraznější a krásnější květ než třeba pistia.

Toto jsou postupy, které mám odzkoušené já v mých nádržích. Určitě netvrdím, že to takto musíte dělat také. Pokud se vašim plovoučkám daří, přestože aplikujete zcela odlišnou údržbu, můžeme se o tom spolu pobavit dole v komentářích, kde si také rád přečtu vaše postřehy z praxe.